
| Jazykové vymezení: | Druhy zpracovaných dokumentů: | Řazení: | Počet záznamů: |
|---|---|---|---|
-SEZNAM, vyhledávací server, dostupný na http://www.seznam.cz, hledací heslo Škoda
-ALTAVISTA, vyhledávač, dostupný na http://altavista.com, hledací heslo Skoda Cars
Chronologická data:
1895 - založena společnost Laurin & Klement
1919 - vznik automobilního oddělení v Plzni (které však vyrábělo traktory)
1921 - zahájena výroba automobilů Škoda
27. 6. 1925 - společnost L&K splynula se strojírenským koncernem Škoda Plzeň
1. 1. 1930 - vznik samostatné automobilové divize ASAP (akciové společnosti pro automobilový průmysl) plzeňské Škody
1933 - první lidový vůz, Škoda 420 Populár
15. 3. 1939 - nacisté zabrali automobilku a přejmenovali ji na Reichswerke Hermann-Goering A. G.
1940 - válečná výroba (munice a díly pro německá letadla)
9. 5. 1945 - v den ukončení války byla továrna v Mladé Boleslavi vybombardována letadly Luftwaffe
podzim 1945 - znárodnění automobilky, název se změnil na AZNP (automobilové závody, národní podnik); první poválečný automobil Škoda 1101 Tudor
1946 - přičleněna znárodněná karosárna ve Vrchlabí
1947 - přičleněn pobočný závod v Kvasinách
1951 - 1955 - dočasná výroba vozidel Tatry Kopřivnice
1955 - nový lidový vůz Škoda 440 Spartak
1959 - výroba slavných automobilů Octavia a Felicia první generace
1964 - Škoda 1000 MB
1976 - první vozy modelové řady 105/120
1987 - Škoda Favorit, první vůz s motorem vpředu po 23 letech
28. března 1991 - Škoda vstoupila do koncernu Volkswagen a zároveň se změnilo jméno podniku na Škoda a. a. s. (automobilová akciová společnost)
5. 9. 1994 - zahájení výroby Felicie druhé generace
1996 - Octavia druhé generace
2000 - nová Škoda Fabia
Automobilka Škoda, jak ji známe dnes, prošla za dobu své existence mnoha velkými změnami. Její základ se zrodil na dvou místech: v Mladé Boleslavi, kde si přátelé Laurin a Klement založili společnost pro výrobu jízdních kol, a v Plzni, kde hrabě Arnošt Waldstein postavil strojírnu, do jejíhož čela byl posléze jmenován ing. Emil Škoda. Obě firmy se postupně dostávaly k výrobě automobilů. Laurin s Klementem se z jízdních kol přeorientovali na motocykly a potom na automobily, plzeňská strojírna, kterou Škoda v roce 1869 koupil, se orientovala na strojírenskou a vojenskou výrobu, v roce 1921 pak vznikla samostatná automobilová dílna. V roce 1925 se automobilka Laurin & Klement dostala do finančních potíží a Škodovy závody ji nakonec pohltily. Jako značka přestala L&K existovat v roce 1927, kdy byla vymazána z obchodního rejstříku a automobily se nadále prodávaly už jen pod novým názvem Škoda. Celá výroba automobilů se přestěhovala do Mladé Boleslavi. V meziválečném období se auta s okřídleným šípem ve znaku rychle vyhoupla na domácím trhu na první místo v prodeji, značka si dobývala respekt v Evropě a posléze na celém světě. Továrna pořádala propagační jízdy napříč celými kontinenty a úspěšně se účastnila mnoha soutěží. To byly zlaté časy. V této době vznikl asi nejslavnější typ značky, Škoda Populár. S okupací se výroba přeorientovala na válečný materiál, montovaly se tu části letadel Arado a vyráběla se dělostřelecká munice. Vývoj a výroba automobilů byla velmi skromná. V den skončení druhé světové války byl celý závod vybombardován posledními německými bombardéry, avšak výroba byla velmi rychle obnovena. Po válce byla továrna znárodněna a začaly se vyvíjet nové typy. Vznikl tak nový lidový vůz Spartak, z něhož se vyvinula Škoda Octavia, nejznámější poválečné auto. Další výraznou změnou byl začátek výroby typu 1000MB, prvního sériového vozu v historii značky, který měl motor vzadu. Jen s malými obměnami se vyráběl přes 26 let jako Škoda 100, 105 atd. Zbrusu novým autem byl až Favorit v roce 1987, který i přes spoustu nedostatků vrátil automobilce alespoň trochu punc kvality, který zmizel po 40 letech socialistického hospodaření. Po revoluci, v roce 1991, se Škoda připojila ke koncernu Volkswagen a s jeho pomocí si opět vydobila uznání na světových trzích.